Ples v hotelu Savoy

Paul Abraham

#cool
#opereta

Dirigent: Jan Kučera
Režie: Martin Čičvák
Orchestr a Sbor Státní opery

Pozor! Na scénu Státní opery se řítí jako tsunami nejslavnější dílo Paula Abrahama, krále evropské operety 30. let 20. století! „Crazy“ příběh plný vtipných konspirací, záměn a milostného jiskření je pelmelem jazzu, maďarského čardáše, tanga, klezmeru, klasické vídeňské operety i revuálně laděných kreací à la Ginger Rogers a Fred Astaire. Za dirigentským pultem vynikající Jan Kučera, režie Martin Čičvák a v titulní roli Madeleine de Faublas dvě nebezpečně krásné sopranistky s andělským hlasem: Vanda Šípová a Doubravka Součková.

Opereta v českém překladu s německými a anglickými titulky.

Termíny

předchozí další
Pá 16/09/2022
19.00
Státní opera
#premiéra
#dramaturgický úvod
Čt 22/09/2022
19.00
Státní opera
#dramaturgický úvod
Út 27/09/2022
19.00
Státní opera
předchozí představení další představení

Hudba: Pál Ábrahám (1892–1960)
Libreto: Alfred Grünwald (1884–1951) & Fritz Löhner-Beda (1883–1942)
Český překlad zpěvních textů a české dialogy Vlasta Reittererová

Když v roce 1932 komponoval maďarský skladatel Paul Abraham Ball im Savoy (Ples v hotelu Savoy), měl na svém kontě již dva nesmrtelné operetní šlágry: Viktoria und ihr Husar (Viktorie a její husar) z roku 1930 a Die Blume von Hawaii (Kvítek Havaje) z roku 1931. V té době si žil pohádkově bohatý autor ve své rokokové vile v Berlíně, obklopen berlínskou společenskou smetánkou ve víru bujarých večírků, a horečnatě komponoval, dirigoval a psal filmovou hudbu. Snad i proto nabízí Ball im Savoy totálně „crazy“ příběh plný vtipných konspirací, záměn a milostného jiskření, jehož hlavní zápletkou je podkopaná věrnost čerstvě oddaného páru, který si užívá roční „honeymoon“. Abraham v něm dokázal pomocí pelmelu evropského jazzu, maďarského čardáše, tanga, klezmeru i klasické vídeňské operety vykouzlit absolutně bezstarostný svět, ve kterém jeden hit střídá druhý: Toujours l’amour (Láska navždy), Kangaroo (Klokan), Wenn wir Türken küssen (Když my Turci líbáme) či jazykolam Es ist so schön am Abend bummeln zu geh’n (Je tak krásné jít se večer toulat). Jako v každé správné operetě nechybí ani v Ball im Savoy do nebes zpívající soprány a fascinující milostná dueta, nicméně divák se dočká i muzikálově či revuálně laděných kreací à la Ginger Rogers a Fred Astaire. Zkrátka absolutní relax!

číst více

Přípravy berlínské premiéry, která se konala 23. prosince 1932, se ujali jedni z nejdůležitějších divadelních producentů doby – bratři Rotterové. V hlavních rolích se blýskly hvězdy Gitta Alpár, Herbert Ernst Groh, Oszkár Dénes a Rózsi Bársony. Pro slavnostní večer byl pronajat berlínský Grosses Schauspielhaus s 3300 sedadly! Opereta měla „ve skvělém provedení tak bouřlivý úspěch, že má Grosses Schauspielhaus na delší čas vystaráno“, nešetřila chválou berlínská kritika, aniž by tušila, jak prorocká budou tato slova. Rakouský hudební kritik Ernst Décsey nazval Abrahama „Stravinským moderní operety“.

Zatímco demokratický tisk dílo velebil, Goebbelsův Der Angriff (Útok) byl plný uštěpačných poznámek. „S vidinou, že s použitím všech svých schopností dodají dílu šmrnc, byly najaty ty nejdražší hvězdy. Vedle prázdných scén, které měly jen povahu revuální ‚razzle dazzle‘, se snad objevilo několik momentů, které by mohly potěšit svým barvitě odlehčeným charakterem, kdyby člověk nemusel sledovat celý ten divadelní aparát, který Rotterové sehnali, aby na jeviště postavili čtyři cizince do ostré záře reflektorů, kdybychom nemuseli poslouchat tři herce, kteří dostali obrovské peníze za to, že komolí naši němčinu, a kdyby na dirigentském stupínku nestál přivandrovalec Abraham.“

Vzhledem k situaci nemohl mít triumf dlouhého trvání. Ani ne měsíc po premiéře usedl do křesla německého kancléře Adolf Hitler a dny Ball im Savoy i jeho hlavních protagonistů byly sečteny. Alpár, Bársony i Dénes byli Židé, stejně jako Abraham a bratři Rotterové. Poslední představení se konalo 2. dubna 1933. Abraham musel okamžitě pryč z Německa. Opouštěje Berlín vzlykal: „Chtěl jsem v tomhle městě umřít! Proč musím odejít? Pouze proto, že jsem obřezaný?“ Paradoxem doby je skutečnost, že jeho majordomus rozprodal podřadným, většinou nacistickým skladatelům na tři stovky nepublikovaných skladeb, které skladatel zanechal ve své berlínské vile. Abrahamova „nežádoucí“ hudba tak žila dál i v nacistickém Německu. Malá útěcha pro skladatele, který již nikdy nedosáhl své berlínské slávy a zemřel zchudlý a duševně nemocný. Krutá absurdita osudu…

číst méně

Dirigent: Jan Kučera 
Režie: Martin Čičvák
Výprava: Hans Hoffer  
Kostýmy: Georges Vafias  
Světelný design: Jan Dörner  
Choreografie: Laco Cmorej 
Sbormistr: Adolf Melichar
Dramaturg: Jitka Slavíková

Madeleine de Faublas: Vanda Šípová / Doubravka Součková
Markýz Aristide de Faublas, její muž: Csaba Kotlár / Jiří Hájek 
Daisy Darlington alias José Pasodoble, jazzová skladatelka: Lucie Hájková / Barbora Řeřichová 
Mustapha Bey, turecký ambasador: Tomáš Kořínek / Josef Moravec / Daniel Matoušek
Tangolita, argentinská tanečnice: Angela Nwagbo / Linda Fernandez 
Archibald, Aristidův sluha: Vladimír Kratina / Richard Haan
Célestin Formant, právník: Filip Březina / Jakub Svojanovský / Viktor Javořík
René: Petr Jeřábek
Majitel krejčovského salónu: Marek Frňka
Číšník: Štěpán Piller / Petr Špinar  

Dámská company  
Tereza Holubová, Aneta Kafková, Eliška Kenclová, Klára Kočárková, Anna Metlická, Karolína Pompelová, Barbora Šampalíková, Kristýna Štarhová, Klára Šútovská, Alžběta Trembecká, Markéta Šandová, Elena Trčková

Pánská company 
Štěpán Piller, Petr Jeřábek, Petr Špinar, Marek Frňka, Zbyněk Šporc, Žeňa Lisovik, David Mikula, Michal Soukup, Jan Adam, Daniel Rybnicki

Tanečníci
Adéla Abdul Khaleg, Zuzana Hladká, Jakub Ressler, Marek Červinka, Marek Lhotský

Orchestr Státní opery
Sbor Státní opery

Spolupráce a podpora

Organizátor

S podporou

Spolupráce

Partner koncertu

Partner koncertu

Partner koncertu

Partner koncertu

Mediální partner

Mediální partner

Kontaktujte nás

Povinné údaje