Vzdálený zvuk (Der ferne Klang)


#opera

Dirigent: Karl-Heinz Steffens
Režie: Timofej Kuljabin

v hlavních rolích: 
Grete: Světlana Aksenová
Fritz: Aleš Briscein

Orchestr Státní opery
Sbor Státní opery

Opera v původní verzi v německém jazyce s českými titulky.

Termíny

předchozí další
předchozí představení další představení

Premiéra opery Vzdálený zvuk (Der ferne Klang) 18. 8. 1912 ve Frankfurtu nad Mohanem katapultovala autora hudby i libreta, rakouského skladatele Franze Schrekera, syna židovského fotografa z Čech a rakouské aristokratické katoličky, na výsluní hudební avantgardy. Setrval na něm až do 30. let, kdy byl nacisty zařazen mezi „zvrhlé skladatele“ a jeho hudba zmizela z koncertních pódií a operních scén. O české premiéře Vzdáleného zvuku jednal Franz Schreker se šéfem opery Národního divadla Karlem Kovařovicem, ten ale od podepsání smlouvy nakonec z nejasných důvodů odstoupil. Díla se ujal Schrekerův přítel, tehdejší šéf opery Nového německého divadla Alexander Zemlinsky, a operu s úspěchem uvedl 1. 5. 1920. Do Prahy se mysteriózní příběh o tom, co leží na dosah naší ruky a přesto mimo nás, vrací po 101 letech.

Na začátku opery opustí skladatel Fritz, stravován posedlostí po hudebním motivu, dokonalém „vzdáleném zvuku“, jenž ho má proslavit, svou milou Gretu. Ta chce spáchat sebevraždu, ale mystická příroda ji před smrtí zachrání. Po deseti letech se s Gretou setkáváme jako se slavnou kurtizánou v Benátkách. Je zde i Fritz a po zjištění její profese ji odvrhne podruhé. Po dalších pěti letech je Grete svědkem premiéry první Fritzovy opery a pochopí, že Fritz svůj „vzdálený zvuk“ stále hledá. Oba dávní milenci se opět setkávají a Fritz konečně slyší svůj „zvuk“. Ale pro oba je už pozdě a Fritz umírá v Gretině náručí.

Premiéra opery 18. 8. 1912 ve Frankfurtu nad Mohanem katapultovala autora hudby i libreta, rakouského skladatele Franze Schrekera, syna židovského fotografa z Čech a rakouské aristokratické katoličky, na výsluní hudební avantgardy. Setrval na něm až do 30. let, kdy byl nacisty zařazen mezi „zvrhlé skladatele“ a jeho hudba zmizela z koncertních pódií a operních scén. Po předlouhé době se v posledních dvou desetiletích dostává Schrekerově hudbě opět pozornosti – díky partiturám, jejichž struktura připomíná techniku filmového střihu, díky fascinující oscilaci mezi tradiční harmonií a atonálností, díky originálním výrazovým dimenzím. To vše dnes staví Schrekera do stejné řady s Gustavem Mahlerem.

O české premiéře Vzdáleného zvuku jednal Franz Schreker se šéfem opery Národního divadla Karlem Kovařovicem, ten ale od podepsání smlouvy nakonec z nejasných důvodů odstoupil. Díla se ujal Schrekerův přítel Alexander Zemlinsky, tehdejší šéf opery Nového německého divadla, a operu s úspěchem uvedl 1. 5. 1920. Do Prahy se mysteriózní příběh o tom, co leží na dosah naší ruky, a přesto mimo nás, vrátí po 102 letech.

Režie: Timofej Kuljabin
Výprava: Oleg Golovko
Kostýmy: Vlada Pomirkovanaja
Světelný design: Taras Mikhalevski

Účinkují
Grete: Světlana Aksenová
Fritz: Aleš Briscein
Double Grety: Kristýna Štarhová
Starý Graumann / Hrabě: Daniel Scofield
Stará Graumannová / Číšnice: Veronika Hajnová
Stará žena / Španělka: Daria Rositckaia
Hostinský / Baron: Ivo Hrachovec
Herec od šmíry: Jiří Rajniš
Dr. Vigelius: Miloš Horák
Mizzi: Zuzana Ballánová
Mary: Tereza Štěpánková
Milli: Lenka Pavlovič
Rudolf: Jiří Hájek
Rytíř / 1. sborista: Václav Sibera
2. sborista: Pavel Borek / Alexander Laptěv
Podezřelé individuum: Jan Mária Hájek
Gondoliér: Michael Skalický / Vladimír Müller
Fritzova milenka: Kristina Kubová / Eliška Mourečková

 

Spolupráce a podpora

Organizátor

S podporou

Spolupráce

Partner koncertu

Partner koncertu

Partner koncertu

Partner koncertu

Kontaktujte nás

Povinné údaje