Třetí sezona programu Musica non grata nese poselství práva svobodně žít a tvořit
Projekt Musica non grata vstupuje do své třetí sezony. V kontextu aktuálních událostí, ve kterých je vnímatelná jasná paralela s tragickými dějinami 20. století, které cyklus Musica non grata mapuje, vnímá Národní divadlo o to intenzivněji jeho poselství: poselství práva na svobodný život v demokraticky smýšlejícím světě a práva na svobodné, pluralitní tvůrčí prostředí.
K programovým vrcholům Musica non grata 2022 patří čtyři operní a operetní premiéry v produkci Opery Národního divadla a Státní opery, uvedení Zásnub ve snu Hanse Krásy v koprodukci s Národním divadlem moravskoslezským, česká premiéra Symfonie č. 21 „Kaddish“ Mieczysława Weinberga a letní setkání mladých umělců v rámci Hudební akademie Terezín. Do jarní části programu se zároveň z důvodu pandemie přesunuly dvě operní produkce plánované již v roce 2021: Vzdálený zvuk Franze Schrekera a Plameny Erwina Schulhoffa. Na podzim nastuduje Státní opera jazzovou operetu Ples v hotelu Savoy Paula Abrahama a Národní divadlo uvede Švandu dudáka Jaromíra Weinbergera. S výjimkou Plamenů jsou všechny plánované tituly historicky svázány s Novým německým divadlem a Národním divadlem.
Umělecká platforma Musica non grata se naplno otevře spolupráci českých a zahraničních umělců. V českém debutu se představí režisér Timofej Kuljabin, dvojnásobný držitel Golden Mask Award v kategorii „Inscenace roku“. Další tituly byly režijně svěřeny do rukou Calixta Bieita, Martina Čičváka a Vladimíra Morávka. Na jevišti se potkají přední čeští a zahraniční pěvci: Světlana Aksenová, Aleš Briscein, Daniel Scofield, Denys Pivnitsky, Tone Kummervold, Vanda Šípová, Patricia Janečková, Jiří Brückler, Svatopluk Sem, Alžběta Poláčková, Jana Šrejma Kačírková, Jaroslav Březina a mnoho dalších.
„Dnes se zdá neuvěřitelné, že tak krásná a umělecky hodnotná hudba, kterou představuje projekt Musica non grata, mohla být někdy někým považována za nežádoucí. Bohužel nacionální socialismus se ve svém slepém fanatismu nezastavil před ničím a neváhal pronásledovat umělce a umělkyně jen proto, že byli politicky nepohodlní nebo že byli Židé. Naší povinností je uchovávat vzpomínku na jejich jména a nezměrné tvůrčí schopnosti, tím spíše zde v České republice, která poskytla prostor a zázemí k utváření bohaté česko-německo-židovské kulturní tradice. Projektem Musica non grata spolufinancovaným Spolkovým ministerstvem zahraničních věcí chceme přispět k vypořádání se s těmito historickými křivdami, oživit hudbu, kterou nacisté umlčeli, a ukotvit ji pevně v povědomí dnešní generace. Zároveň chceme tímto projektem zdůraznit, jak je důležité chránit blízké sousedství a přátelství mezi Českou republikou a Německem i naše společné kulturní dědictví v rámci Evropy.“
J. E. Andreas Künne, velvyslanec Spolkové republiky Německo v České republice
„Projekt Musica non grata se nechává inspirovat zlatou érou první Československé republiky, kdy byla Praha jedním z nejdůležitějších operních center Evropy. Prokazujeme jím poctu umělcům, kteří se stali obětí nacionálního socialismu. Snažíme se ukázat jejich nezměrnou uměleckou kreativitu, jejich radost ze života v době, kdy směli svobodně tvořit, jejich zvědavost, humor a ochotu experimentovat, charakteristickou pro tuto dobu, kdy se opera v Praze vyznačovala otevřeností a čilými kontakty s okolním světem, tedy přístupem, který chceme dále sdílet. Spolupráce českých a zahraničních umělců je jedním ze způsobů, jak vytvořit právě ony vzrušující, kreativní vibrace, tolik prospěšné pro umělecký růst, a věřím, že zároveň tolik občerstvující i pro diváka.“
Per Boye Hansen, umělecký ředitel Opery Národního divadla a Státní opery
