Působivý počin, který přistupuje ke Schrekerově opeře s novým pohledem a fantazií. Čtěte recenzi

Vyjádření ředitele Nadace Franze Schrekera k inscenaci opery Vzdálený zvuk

Bylo pro mne opravdu nesmírným potěšením navštívit Prahu a vidět dvě představení nově nastudované inscenace opery Der ferne Klang (Vzdálený zvuk) Franze Schrekera ve Státní opeře, v divadle, kde Alexander Zemlinsky před více než sto lety, přesněji v roce 1920, uvedl československou premiéru tohoto díla. Současná produkce v režii Timofeje Kuljabina pod vedením hudebního ředitele Státní opery Karl-Heinze Steffense je působivým počinem, který přistupuje ke Schrekerově opeře s novým pohledem a fantazií. Timofej Kuljabin a jeho dramaturg Ilja Kucharenko se zaměřili na témata opery jako sen a iluze, ambice a selhání a obratně prozkoumali Schrekerovu vlastní mnohostrannou kritiku klišé romantické lásky a geniality. Reinterpretace Grete jako skladatelky (Fritzovy žačky) v inscenaci je nový, zajímavý způsob, jak do centra díla postavit tvůrčí dějovou linku a individualitu

číst více

Koncepce inscenace zahrnovala určité volnosti v libretu, scénické výpravě (včetně využití druhé, mladší Grete v pantomimické roli) a jeden odvážný zásah – přenesení orchestrální mezihry Nachtstück na začátek třetího dějství. V publikovaném rozhovoru Kuljabin a Kucharenko obhajují tyto zásahy jako prostředek ke zdůraznění svého režijního záměru pracovat se vzpomínkami a časovými posuny. V provedení se tyto a další změny, ačkoli byly zpočátku zneklidňující, zdály být nakonec věrohodné a účinné a zcela v souladu s otevřeností samotného Schrekera vůči inovativním inscenacím. Jediným problémovým dodatkem snad bylo zařazení hudby Antona Weberna na konec prvního dějství, aby se naznačilo, že Gretin vlastní „vzdálený zvuk“ je jaksi „odvážnější“ – abych citoval z jejich rozhovoru – nežli zvuk Fritze (neboli Schrekera). To jen umocňuje křivdu, která byla ve 30. a 40. letech způsobena Schrekerovi a dalším jeho současníkům, jako byli Zemlinsky, Korngold, Krása a Schulhoff, tím, že hudba těchto skladatelů byla po válce potlačována doktrinářskými modernisty, kteří ideově vycházeli z Weberna. Možná šlo o neúmyslné zlehčení, které však znehodnotilo ohromující originalitu Schrekerovy vlastní hudby, která není o nic méně „odvážná“ v objevování nových hudebních cest, než je hudba jeho přítele a kolegy Antona Weberna. 

Představení, která jsem viděl (29. března pod vedením Richarda Heina a 3. dubna pod vedením Karla-Heinze Steffense) nabídla oduševnělý výkon při zpracování této složité a komplikované partitury. Vynikající herecké obsazení v čele se Světlanou Aksenovou jako Gretou a Alešem Brisceinem jako Fritzem bylo zjevně oddáno tomuto dílu a zpívalo i hrálo naprosto přesvědčivě. Nápaditá dekorace a scénografie vytvořily fascinující labyrint interpretačních možností. Málokdy jsem viděl druhé dějství, odehrávající se v benátském bordelu "La casa delle maschere" – zde po vzoru scény z filmu Stanleyho Kubricka Eyes Wide Shut (Spalující touha) –, inscenované s takovou vizuální přehledností.

Tato inscenace je součástí ambiciózního cyklu Musica non grata, několikaletého projektu podporovaného Velvyslanectvím Spolkové republiky Německo v Praze, který zahrnuje operní představení, koncerty, konference a mistrovské kurzy věnované oživení děl skladatelů aktivních v období první Československé republiky (1918–1938), později perzekvovaných národním socialismem. Zvláště děkuji manažerce projektu Tereze Dubsky a PR a marketingové konzultantce Ivě Nevoralové za jejich srdečnou pomoc, která zahrnovala mnoho užitečných základních informací a také seznámení se s uměleckým ředitelem Opery Národního divadla a Státní opery Per Boyem Hansenem, hudebním ředitelem Karl-Heinzem Steffensem, režisérem Timofejem Kuljabinem, dramaturgem Iljou Kucharenkem a členy souboru. Zvláště dojemné bylo, že výhradně ruský inscenační tým vydal důrazné prohlášení, v němž se postavil proti ruské agresi na Ukrajině. Znaky protestu proti tomuto tragickému konfliktu byly v Praze všudypřítomné, včetně ukrajinské vlajky, jež vlála na fasádě samotného operního domu. 

číst méně

Christopher Hailey
ředitel Nadace Franze Schrekera

Vzdálený zvuk (Der ferne Klang)

Spolupráce a podpora

Organizátor

S podporou

Spolupráce

Partner koncertu

Partner koncertu

Partner koncertu

Partner koncertu

Mediální partner

Mediální partner

Kontaktujte nás

Povinné údaje