Detail koncertu a vstupenky on-line
Život a dílo Mieczyslawa Weinberga
„Kompoziční tvorba Mieczyslawa Weinberga patří do určité míry stále ke skrytým hudebním klenotům hudby 20. století; k pokladům, k jejichž znovuobjevení postupně dochází teprve v několika posledních dekádách. Nejinak tomu je i v případě skladatelovy v pořadí jednadvacáté symfonie, jež nese podtitul Kaddish. Vylíčit náležitě veškeré přednosti tohoto mimořádného opusu by dozajista vydalo na několik rozsáhlých odstavců. Dovolím si proto pouze kuse zmínit, že se jedná o dílo plné silných a neopakovatelných emocí, jež zanechávají hluboký otisk nejen v posluchačích, ale i ve mně samotném. Obzvláště pak při vědomí, že na Kaddish lze nahlížet jako na pomyslný hudební odraz nesnadné životní pouti, kterou Weinbergovi osud přichystal.“ Tomáš Brauner
Mieczyslaw Weinberg (1919–1996), polský skladatel pronásledovaný nacistickým, stalinistickým a po Stalinově smrti rovněž komunistickým režimem, věnoval svou poslední symfonii Kaddish obětem povstání ve varšavském ghettu, jehož výročí si v dubnu připomínáme. Dílo se silně dotýká osudu Weinbergových rodičů a sestry Ester, kteří byli zavražděni v Polsku někdy mezi léty 1942 až 1944.
Houslová sóla odkazují k Weinbergovu otci, kterého skladatel slýchával hrát v dětství. V symfonii dále zaznívají divoké imitace klezmer ansámblů, vstupy sólového klavíru s citacemi Chopinovy Balady č. 1 g moll, která se často hrávala ve varšavském ghettu, a závěrečnou větu zdobí působivé sopránové sólo.
V posledních letech získalo toto dílo mezinárodní věhlas díky nahrávce City of Birmingham Symphony Orchestra a orchestru Kremerata Baltica s Gidonem Kremerem pod taktovkou Mirgy Gražinytė-Tyly, která nazpívala i závěrečný sopránový part. Nahrávka vyšla ve vydavatelství Deutsche Grammophon a v roce 2020 získala prestižní britskou Cenu Gramophone a nominaci na cenu Grammy. Vy si budete moci vychutnat tento nádherný žalozpěv plný touhy po životě a nekonečné naděje naživo v sobotu 23. dubna od 19 hodin v historické budově Národního divadla v podání Orchestru Národního divadla, sopranistky Marie Fajtové, houslisty Ondřeje Háse a dirigenta Tomáše Braunera. Projekt vzniká ve spolupráci s Polským institutem v Praze