Gideon Klein

Gideon Klein, český klavírista a skladatel, pocházel z rodiny obchodníka. Hudební nadání jej přivedlo do Prahy. Jeho první učitelkou klavíru se stala Růžena Kurzová, manželka Viléma Kurze, u kterého Klein později studoval na konzervatoři. V září 1939 musel studia kvůli restrikcím zavedeným nacisty ukončit. Nebylo mu umožněno ani vycestovat do Londýna, kam byl pozván Královskou hudební akademií. Jako Žid nesměl veřejně vystupovat, a tak pod pseudonymem Karel Vránek hrál na klavír v malých divadlech. V té době také soukromě studoval skladbu u Aloise Háby. Na sklonku roku 1941 byl odvlečen do Terezína, kde se zapojil do tamních hudebních produkcí v rámci tzv. „utváření volného času”. Na podzim 1944 ho deportovali do Osvětimi a byl zařazen do blízkého pracovního tábora Fürstengrube, kde zahynul pravděpodobně v lednu 1945 při likvidaci tábora nacisty před přibližující se Rudou armádou. V Terezíně složil Madrigal pro pětihlasý komorní sbor na slova Françoise Villona v překladu Otokara Fischera, čtyři písně pro alt a klavír Die Pest, První hřích (na lidovou poezii) pro mužský sbor, Úpravy lidových písní pro smíšený sbor, Fantazii a fugu pro smyčcové kvarteto, Klavírní sonátu, tříhlasý sbor Bachuri, le’ an tissa, Ukolébavku na hebrejský text Sch’chav b’ni pro zpěv a klavír a Smyčcové trio. Kleinova starší sestra Eliška, které se z nacistického věznění podařilo uprchnout do Prahy, založila v roce 1994 Nadaci Gideona Kleina.