O projektu

Musica non grata

Slovo velvyslance Spolkové republiky Německo v České republice, J. E. Andrease Künneho, k projektu Musica non grata.
Slovo uměleckého ředitele Opery ND a Státní opery Per Boy Hansena k projektu Musica non grata.

Musica non grata oživuje umělecký odkaz skladatelek a skladatelů důležitých pro hudební život meziválečného Československa, kteří byli pronásledováni nacionálním socialismem či jiným způsobem perzekvováni z důvodů náboženských, rasových, politických nebo genderových.

V centru pozornosti čtyřletého programu iniciovaného Operou Národního divadla a Státní operou a realizovaného za finanční podpory Spolkové republiky Německo ve spolupráci s Velvyslanectvím Spolkové republiky Německo v Praze stojí především tvorba českých skladatelů a skladatelek vázaných na německy mluvící prostředí, kteří měli význam pro hudební život hlavního města první Československé republiky, zejména mezi léty 1918 až 1938. Řada z nich je přímo spojena s historií Nového německého divadla (dnešní Státní opery) a Národního divadla v Praze. Patří mezi ně především takzvaní „terezínští autoři“ – Pavel Haas, Hans Krása, Gideon Klein a Viktor Ullmann –, ale také Alexander Zemlinsky, Franz Schreker, Erwin Schulhoff, Paul Hindemith, Ernst Krenek, Jaromír Weinberger, Paul AbrahamKurt Weill či Arnold Schönberg. Musica non grata přibližuje rovněž dílo výjimečných skladatelek a zároveň průkopnic ženského uměleckého hnutí v období první republiky, jakými byly Julie Reisserová, Vítězslava Kaprálová, Ilse Weber, Sláva Vorlová nebo Elizabeth Maconchy.

Projekt usiluje o propojení umělecké realizace s vědeckým výzkumem. V letech 2020 a 2021 uspořádal více než dvě desítky koncertů, z toho téměř polovinu zpřístupnil divákům on-line. Po úspěšném uvedení Sedmi smrtelných hříchů Kurta Weilla a Očekávání Arnolda Schönberga na podzim roku 2021 následovaly v roce 2022 čtyři operní a operetní premiéry ve Státní opeře a Národním divadle: Vzdálený zvuk (Franz Schreker), Plameny (Erwin Schulhoff), Ples v hotelu Savoy (Paul Abraham) a Švanda dudák (Jaromír Weinberger). V první polovině roku 2023 se v rámci Musica non grata realizovalo hned několik unikátních projektů: Zemlinského komická opera Šaty dělají člověka, dvě aktovky Viktora Ullmanna Rozbitý džbán a Císař Atlantidy a Schönbergova monumentální kompozice Písně z Gurre, která se vrátila na česká pódia po sedmnácti letech.

Sezona 2023–2024 se ve větší míře zaměří na tvorbu pro děti. Čeká nás premiéra vánoční opery Paula Hindemitha LouTkáček a projekt pro školy Plešatá princezna s hudbou terezínské autorky Leny Stein-Schneider. V říjnu se v koprodukci s Filozofickou fakultou Masarykovy univerzity uskuteční 57. ročník Mezinárodního hudebněvědného kolokvia Brno, který se zaměří na avantgardní operu v meziválečném Československu. Diskutovat o ní budou světové osobnosti z řad muzikologů, výkonných umělců, intendantů, nakladatelů a médií. Čtyřletý projekt Musica non grata se uzavře v dubnu 2024 koncertním uvedením oper Svatá Zuzana a Florentinská tragédie a poslední reprízou opery Šaty dělají člověka.

Dění kolem „entartete Kunst“ a projektů Musica non grata můžete sledovat nejen na těchto stránkách, ale také ve fb skupině Musica non grata.

Program 2023–2024
Stáhnout program v PDF

Tým

Per Boye Hansen
Umělecký ředitel
Opery Národního divadla a Státní opery
Andrij Jurkevyč
Hudební ředitel
Státní opery
Robert Jindra
Hudební ředitel
Opery Národního divadla
Ondřej Hučín
Šéfdramaturg
Opery Národního divadla
a Státní opery
Kai Hinrich Müller
Dramaturg MNG a manažer výzkumu
Markus Klimmer
Umělecký poradce
Iva Štveráková
Finanční manažerka projektu MNG
Iva Nevoralová
PR & marketing

Spolupráce a podpora

Organizátor

S podporou

Spolupráce

Spolupráce

Spolupráce

Mediální partner

Mediální partner

Mediální partner

Kontaktujte nás

Povinné údaje