O projektu

Musica non grata oživila v letech 2020–2024 umělecký odkaz skladatelek a skladatelů důležitých pro hudební život meziválečného Československa, kteří byli pronásledováni nacionálním socialismem či jiným způsobem perzekvováni z důvodů náboženských, rasových, politických nebo genderových.

V centru pozornosti čtyřletého programu iniciovaného Operou Národního divadla a Státní operou a realizovaného za finanční podpory Spolkové republiky Německo ve spolupráci s Velvyslanectvím Spolkové republiky Německo v Praze stála především tvorba českých skladatelů a skladatelek vázaných na německy mluvící prostředí, kteří měli význam pro hudební život hlavního města první Československé republiky, zejména mezi léty 1918 až 1938. Řada z nich byla přímo spojena s historií Nového německého divadla (dnešní Státní opery) a Národního divadla v Praze. Patří mezi ně především takzvaní „terezínští autoři“ – Pavel Haas, Hans Krása, Gideon Klein a Viktor Ullmann –, ale také Alexander Zemlinsky, Franz Schreker, Erwin Schulhoff, Paul Hindemith, Ernst Krenek, Jaromír Weinberger, Paul Abraham, Kurt Weill či Arnold Schönberg. Musica non grata přiblížila rovněž dílo výjimečných skladatelek a zároveň průkopnic ženského uměleckého hnutí v období první republiky, jakými byly Julie Reisserová, Vítězslava Kaprálová nebo Sláva Vorlová.

Projekt usiloval o propojení umělecké realizace s vědeckým výzkumem. V letech 2020 a 2021uspořádal více než dvě desítky koncertů, z toho téměř polovinu zpřístupnil divákům on-line. Po úspěšném uvedení Sedmi smrtelných hříchů Kurta Weilla a Očekávání Arnolda Schönberga na podzim roku 2021 následovaly v roce 2022 čtyři operní a operetní premiéry ve Státní opeře a Národním divadle: Vzdálený zvuk (Franz Schreker), Plameny (Erwin Schulhoff), Ples v hotelu Savoy (Paul Abraham) a Švanda dudák (Jaromír Weinberger). V první polovině roku 2023 se v rámci Musica non grata realizovalo hned několik unikátních projektů: Zemlinského komická opera Šaty dělají člověka, dvě aktovky Viktora Ullmanna Rozbitý džbán a Císař Atlantidy a Schönbergova monumentální kompozice Písně z Gurre, která se vrátila na česká pódia po sedmnácti letech.

Sezona 2023–2024 se ve větší míře zaměřila na tvorbu pro děti. Ve Stavovském divadle byla uvedena opera Paula Hindemitha LouTkáček a v Domě Ronalda McDonalda v areálu Fakultní nemocnice v Motole měla světovou premiéru hudební loutková pohádka Plešatá princezna s hudbou terezínské autorky Leny Stein-Schneider. V říjnu 2023 se v koprodukci s Filozofickou fakultou Masarykovy univerzity uskutečnil 57. ročník Mezinárodního hudebněvědného kolokvia Brno, který se zaměřil na avantgardní operu v meziválečném Československu. Hosty byly světové osobnosti z řad muzikologů, výkonných umělců, intendantů, nakladatelů a médií. Čtyřletý projekt Musica non grata se uzavřel v dubnu 2024 koncertním uvedením oper Svatá Zuzana a Florentinská tragédie a poslední reprízou operety Ples v hotelu Savoy a opery Šaty dělají člověka.

Musica non grata v číslech

• Během čtyř let bylo v rámci projektu realizováno 46 operních a operetních produkcí a jiných hudebně-dramatických děl, koncertů, festivalů a edukačních programů v celkem 153 realizacích;
• Projekt oslovil více než 50 000 diváků;
• Svůj prostor získal v 126 médiích z 11 zemí světa ve více než 530 recenzích, audio či video reportážích, anoncích, rozhovorech či popularizačně-odborných článcích;
• Webové stránky musicanongrata.cz navštívilo 27 294 unikátních uživatelů z 91 zemí světa.

Dění kolem „entartete Kunst“ a projektů Musica non grata mohli zájemci sledovat nejen na těchto stránkách, ale také ve fb skupině Musica non grata.