Pavel Haas

21/06/1899 Brno, 17/10/1944 Osvětim

Pavel Haas pocházel z brněnské židovské rodiny. Jeho mladší bratr Hugo se proslavil jako divadelní a filmový herec. Pavel Haas studoval u Jana Kunce, Viléma Petrželky a mistrovskou školu absolvoval u Leoše Janáčka. Působil v Klubu moravských skladatelů, také jako hudební kritik a publicista. K jeho nejznámějším skladbám patří tragikomická opera Šarlatán z roku 1938. V roce 1939 začalo jeho život ovlivňovat pronásledování židovského obyvatelstva. Koncem roku 1941 byl deportován do Terezína, kde se mu i přes tvrdé životní podmínky dařilo komponovat. Pavel Haas byl 16. října 1944 převezen do koncentračního tábora v Osvětimi, kde druhý den zahynul v plynové komoře.

Brno–Praha–Hollywood
Hudba terezínských skladatelů
Jako by se to všechno stalo včera
Vavřínový věneček aneb Podivný kabaret v divné době 
Zveme na PKF — Prague Philharmonia

Biografie

Když Haas přijel do Terezína, měl špatné fyzické a duševní zdraví. Poté, co jako každý nově příchozí musel vykonávat drsnou a těžkou práci, získal novou práci v ambulanci, kde musel vykonávat administrativní úkoly. V březnu 1942 byl Haasův 71letý otec přiveden také do Terezína, kde zemřel 13. května 1944. Po překonání počáteční deprese byl Haas důležitou postavou v Terezíně v hudebním životě. Studoval pro smyčcový orchestr od roku 1943 u Karla Ančerlakterému je také věnován, se smyčcovým orchestrem, který založil v ghettu 1. září. 1944 u příležitosti natáčení propagandistického filmu „Theresienstadt. Premiéra byla dokumentární film z oblasti židovského osídlení “(známý také pod názvem„ Vůdce dává Židům město “). Prvním dochovaným dílem z doby v ghettu je však mužský sbor „Al s'fod“ (Lament not), který je založen na hebrejském textu. Na titulní stránce tohoto sboru jsou podivně seskupené poznámky, které lze číst jako šifru hebrejského textu. V překladu do němčiny se říká: „Na památku prvního a posledního výročí exilu v Terezíně.“ Text vychází z Davida Shimoniho. Protože Haas neuměl hebrejsky, byla použita píseň J. Mileta, který také přinesl Shimoniho text do Terezína, pravděpodobně jako model deklamace. Ozveny svatováclavského chorálu také dělají z tohoto díla nositele skladatelova duchovního odporu. Poslední zbývající skladbou z Terezína je písňový cyklus „Čtyři Písně“ pro basu a klavír „založený na slovech čínské poezie“. Tento cyklus přímo odráží pocity skladatele v ghettu: zhudebněné básně mají jako svůj obsah touhu po domově. Používá se zde také svatováclavský chorál. Tyto písně byly vytvořeny na vyžádání Poslední zbývající skladbou z Terezína je písňový cyklus „Čtyři Písně“ pro basu a klavír „založený na slovech čínské poezie“. Tento cyklus přímo odráží pocity skladatele v ghettu: zhudebněné básně mají jako svůj obsah touhu po domově. Používá se zde také svatováclavský chorál. Tyto písně byly vytvořeny na vyžádání Poslední zbývající skladbou z Terezína je písňový cyklus „Čtyři Písně“ pro basu a klavír „založený na slovech čínské poezie“. Tento cyklus přímo odráží pocity skladatele v ghettu: zhudebněné básně mají jako svůj obsah touhu po domově. Používá se zde také svatováclavský chorál. Tyto písně byly vytvořeny na vyžádáníKarel Bermans , který ji měl premiéru 22. června 1944 s Rafaelem Schächterem za klavírem. V programu spolu s písněmi Huga Wolfa, Ludwiga van Beethovena a Antonína Dvořáka zazněli v Terezíně ještě nejméně 15krát. Kromě výše zmíněných tereziánských skladeb zde byla uvedena i díla Haase, která byla v ghettu vytvořena před dobou. Například brněnský klavírní virtuos Bernhard Kaff hrál Suite op. 13, zkomponovaný v roce 1935, nejméně na čtyřech koncertech. Haas pro něj v roce 1944 zkomponoval také „Partita ve starém slohu“, která byla provedl 28. června téhož roku Kaffměl premiéru. Příkladem skladeb, které Haas napsal v Terezíně a které nepřežily, jsou třídílná skladba „Advent“ pro mezzosoprán, tenor, flétnu, klarinet a smyčcové kvarteto, skladby „Fantazie“ (fantasy) pro smyčcové kvarteto a „Variace“ (variace) pro klavír a smyčcový orchestr i neúplný „Rekviem“ (Requiem), který měl být pohřebem pro oběti ghetta. 16. října 1944 byl Pavel Haas deportován z Terezína do koncentračního tábora v Osvětimi. Ihned po příjezdu, pravděpodobně 18. října 1944, byl zavražděn společně se svým přítelem Bernhardem Kaffem v plynové komoře Krematoria III.

Osobní údaje

Hlavní jméno:

Haas, Pavel

Ostatní jména:

Pavlas, H.
Pavlas, Ivan

Barva očí:

hnědá

Matka:

Olga Haasová, rozená Epstein (narozená 27. března 1898 pravděpodobně v Oděse, Rusko, zemřela 25. prosince 1933 v Brně, Československo)

Otec:

Zikmund Haas (narozený 1871 Holice (Čechy), Rakousko-Uhersko, zemřel 13. května 1944 Theresienstadt Ghetto, Československo), obuvník

Sourozenci:

Hugo Haas (narozený 19. února 1901 Brno (Morava), Rakousko-Uhersko, zemřel 1. prosince 1968 ve Vídni, Rakousko), herec a režisér, emigroval do Ameriky přes Paříž, na počátku 60. let emigroval do Vídně

Profese / činnosti

Přehled:

Skladatel, pedagog, hudební kritik, podnikatel

Studia:

Brno: Beseda Brněnska, konzervatoř
Brno: židovská střední škola (učitel hudby)

Práce

Skladby s opusovým číslem
Op.1 – Šest písní v lidovém tónu pro soprán a klavír nebo orchestr (1918-19, 1938)
Op. 2 – Tři písně pro soprán a klavír (1919-1920)
Op. 3 – Smyčcový kvartet č. 1 cis moll (1920, vydáno 1994)
Op. 4 – 3 Čínské písně pro alt a klavír (1920/1921?, premiérováno 1922)
Op. 5 – Zesmutnělé scherzo pro orchestr (1921)
Op. 6 – „Fata morgana“, Klavírní kvintet se sólovým zpěvákem tenorového hlasu (1923)
Op. 7 – Smyčcový kvartet č. 2 „Z opičích hor“ (1925, vydáno 1994)
Op. 8 – Vyvolená pro tenor, flétnu, lesní roh, housle a klavír (1927)
Op. 9 – Karneval pro mužký sbor (1928-29)
Op.10 – Dechový kvintet (1929, vydaný 1934)
Op.11 – Předehra pro rozhlas (1931)
Op.12 – Žalm 29 (Psalm XXIX) pro baryton, ženský sbor a komorní orchestr s varhanami (1932)
Op.13 – Suita pro klavír (1935, vydáno 1937)
Op.14 – Šarlatán, opera o 3 dějstvích (1934-37) (premiérováno 1938, poté nebylo hráno až do roku 1997)
Op.15 – Smyčcový kvartet č. 3 (1938, vydáno 1994)
Op.16 – Vom Abend zum Morgen (Od večera do rána), slovenské lidové písně pro hlas a orchestr (1938)
Op.17 – Suita pro hoboj a klavír (1939-1941, vydáno 1962)
Op.18 – Sedm písní v lidovém tónu (na slova F. L. Čelakovského) (1940, vydáno 1994)

Skladby bez opusového čísla a nedokončená díla
Allegro moderato pro klavír (1938)
Al s’fod (Do Not Lament) pro mužský sbor (1941) (může souviset s Al Sefod pro mužský sbor: Terezín ghetto, 30.XI.1942 (vydáno 1994, 2002. Text: David Shimoni?)
Advent pro mezzosoprán, tenor a kvintet
Fantazie na židovskou píseň
Čtyři písně na slova činské poezie (1944, vydáno 1971, 1992)
Partita ve starém stylu [ztraceno]
Šest písní v lidovém tónu pro soprán a klavír (vydáno 1994) (může souvisel s op.18?)
Studie pro smyčcový orchestr (1943, vydáno 1991)
Symfonie (1940-1941) [nedokončeno]
Terezínské písně
Tři kusy pro mezzosoprán, tenor, flétnu a smyčcový kvartet [ztraceno]
Variace pro klavír a smyčcový orchestr
Život je pes (1933), hudba k filmu
Mazlícek (1934), hudba k filmu
Kvočna (1937), hudba k filmu

Literatura

CzechD 1989

Danuta Czech: Kalendarium der Ereignisse im Konzentrationslager Auschwitz-Birkenau 1939–1945, Reinbek: Rowohlt, 1989.

DögeK 2002

Klaus Döge: Haas, Pavel, in: Die Musik in Geschichte und Gegenwart. Allgemeine Enzyklopädie der Musik, Personenteil, Bd. 8, Ludwig Finscher (Hg.), 2. überarb. Aufl., Kassel: Bärenreiter, 2002, Sp. 342–344.

DümlingA 2004a

Albrecht Dümling: Künstlerische Gegenentwürfe zum Ghetto: Zum 60. Todestag von Pavel Haas, Hans Krása und Viktor Ullmann, in: mr-Mitteilungen, Nr. 52–53, musica reanimata. Förderverein zur Wiederentdeckung NS-verfolgter Komponisten und ihrer Werke e. V., Berlin: 2004, S. 1–3.

EcksteinP 1999b

Pavel Eckstein: Pavel Haas (1899–1944), in: Komponisten in Theresienstadt: Pavel Haas, Gideon Klein, Hans Krása, Karel Reiner, Siegmund Schul, Viktor Ullmann, Initiative Hans Krása (Hg.), Hamburg: Initiative Hans Krása, 1999, S. 9–20.